Povídání s Terrym Klabanem
Ahoj Terry, rádi bychom Tě trochu více představili našim studentům, máš čas na pár otázek?
Ano, určitě, povídejte, co vás zajímá...
Prozraď nám, čemu vděčíš za to, že učíš zrovna češtinu a teorii umění, co nebo kdo Tě k tomu nasměrovalo?
Odmala miluji knížky, takže čeština mi vždycky byla ze všech předmětů ve škole nejbližší. Snažil jsem se o nich dozvědět co nejvíc a to, že bohemistiku studuji, nějak vyplynulo samo od sebe. To samé se mi stalo s teorií umění: nejdřív si jenom kreslíte pro sebe, pak maturujete z výtvarné výchovy, a nakonec skončíte u studia filmu na univerzitě. A ničeho z toho nelituju.
Proč si myslíš, že je dobré se v těchto oblastech orientovat?
Čeština nejsou jen tvrdá a měkká i, je to jazyk, ke kterému se hlásíme jako národ a dokážeme skrze něj a chování k němu pochopit naši minulost. Stačí, abyste se někoho zeptali, co si myslí o anglických slovech v češtině, a už máte oheň na střeše.
Studuji sice specificky filmovou teorii, jenže film je audiovizuální dílo a svět okolo nás – to je dnes nesmírné množství vizuálních a zvukových vjemů. Nejde jen o videa na Youtube, jsou to i způsoby, jakými se třeba reklamy snaží udržet naši pozornost, nebo jak pracují televizní programy. A pokud půjdeme ještě dál; co taková teorie vyprávění, způsoby, jak knihy nebo filmy ukazují děj? Příběhy mají ohromnou moc v tom, jak jednoduše jim dokážeme porozumět. Co takové archetypy jako starý a moudrý dědeček, kráska v nesnázích, podlý a nepopsatelně zlý záporák? Takové postavy najdeme i teď v reklamách, novinových článcích nebo politických kampaních. Třebas skryté.
Dokázal bys popsat, na čem si při své výuce zakládáš?
Chci vycházet vstříc názorům toho druhého. Nechci studentovi opravovat jeho názory na díla podle toho, jaké je mám já. Humanitní vědy jsou o dialogu a argumentech, ne o tom někomu jinému nacpat do hlavy definice a ani je nevysvětlit.
Co Tobě osobně, ve škole nejvíce pomáhalo v učení, zvlášť pokud ses měl učit něco, co Ti nešlo?
Učit se s někým, kdo mi dokáže látku vysvětlit jednoduše a včas zarazit, když mám chybu v postupu. Anebo naopak, vysvětlovat to někomu, kdo o tématu neví vůbec nic. To funguje nejlíp.
Pojďme pryč od školy, co je Tvým největším koníčkem?
Zrovna teď je mým největším koníčkem divadlo. Začal jsem s ním poměrně pozdě, nikdy předtím jsem do jiného souboru nebo školního dramaťáku nechodil, takže je to pro mě pořád trochu nové. I když jsem tam vlastně už třetí rok.
Co Ty a sport?
Odmala jsem závodně sportoval, skončil jsem až na gymplu. Od té doby zásadně polehávám na gauči a čtu si, někdy dojdu i posedávat do kavárny.
Máš nějakého domácího mazlíčka?
Jmenuje se Eda, je to kocour a je poměrně velký, takový mourovatý tygr. A taky mám kaktus.
A tradiční závěrečná otázka, kdybys byl ministr školství, co bys ve školství změnil?
Určitě bych zmenšil objem učiva, spousta věcí nemá v životě ve výsledku uplatnění a při takovém množství se nic neprobere pořádně podrobně, vždy jen povrchně. Chybí mi dost užívání češtiny v praxi: psaní různých textů, rétorika a schopnost prezentovat,…
Děkujeme Ti za Tvůj čas!
Taky děkuju.