Cizím jazykem se musíte obklopit, pak jde učení skoro samo

I přes svůj nízký věk působíš v rámci ScioDoučování jako jeden ze ScioLektorů pro výuku cizích jazyků. Jak dlouho trvá člověku, aby ovládl jazyk na úrovni rodilého mluvčího?

Čas je velice subjektivní, záleží hlavně na odhodlání člověka a způsobu, jakým se učí. Věřím, že je možné dosáhnout úrovně rodilého mluvčího do pár měsíců, pokud vyrazíte do ciziny a necháte se daným jazykem naprosto obklopit a pohltit. Druhá část mi připadá podstatná, i když zůstanete doma. Jestliže se jazyku věnujete pravidelně – tedy každý den – a setkáváte se s ním při většině příležitostí – tedy koukáte na filmy, seriály, videa, čtete články…, pak mám za to, že je možné ovládnout jazyk na úrovni rodilého mluvčího třeba i do pěti let či méně. 

Co bylo impulzem, že jsi propadl jazykům? 

Já vlastně ani nevím. Přišlo to přirozeně, studium byla vždy má vášeň, již od školky. Ve třetí třídě jsem začal angličtinu a už to jelo. Chtěl jsem vědět víc a víc, víc a víc… Asi na tom má podíl moje duše filozofa, jenž se neustále o něco zajímá. Někdo by i řekl, že moje touha po vědění, obzvláště ta, co se týče jazyků, je zakódovaná hluboko v mých buňkách. 

Jak důležité je pro ovládnutí jazyka také pochopení kulturního kontextu? 

Velice. O tom jsem se přesvědčil především v případě japonštiny. Kultura se neskutečným způsobem podepisuje na jazyku národa, kterému patří, a to nejen na slovní zásobě. Jazykem lidé přemýšlejí, je to tedy zdroj myšlenek, záznam mentality dané kultury. Když pochopíte mentalitu a kulturu, objasní se vám způsob vyjadřování se, stavby vět nebo gramatika. 

Studuješ na všeobecném gymnáziu ve Francii. Co bylo největší překvapení ve zdejším stylu výuky? 

Na toto téma bych si dovolil napsat snad i dizertační práce. Především je to důraz na „redižování“, tedy rozepisování se, srozumitelné a kvalitní písemné vyjadřování. A to dokonce i v předmětech, kde by to nikdo nečekal jako je matematika nebo fyzika. Klade se tu důraz na „péči“, jakou představuje uhlazený papír s krásně čitelným písmem a strukturovaným celkem, bez škrtanců, na pochopení textů a práce s nimi. Ale hlavně je potřeba mít do detailu připravené metody, které je třeba v daných úkolech respektovat. 

Na té nejvyšší úrovni studuješ současně tři dosti odlišné jazyky – francouzštinu, angličtinu a španělštinu, ale vedle toho koketuješ ještě s několika dalšími včetně například exotické norštiny či japonštiny. Je taková výuka efektivní? Neplete se ti to? Jak má vlastně člověk přepínat mysl z jednoho jazyka do druhého? 

Ani neplete – každý jazyk je něčím charakteristický a já si dokážu daný jazyk se svými rysy snadno spojit. Postupem času si člověk jazyk naposlouchá a nakouká, čímž si vybuduje instinkt, jenž mu pomůžu jazyky rozlišit. Přepínání z jednoho jazyka do druhého mi nepřijde ani tak náročné. Důležité je zkoušet přemýšlet jazykem, který se učíte. Tím se myšlenky uchytí a je snazší a snazší mezi jednotlivými jazyky přepínat. 

Kolik času věnuješ studiu jazyků? 

Studiu jazyků věnuji čas bohužel velmi „heterogenní“, tedy přesně opak toho, co doporučuji. O prázdninách se jim dokážu věnovat denně pár hodin v kuse, během školního roku o víkendech obdobně, ale jinak během týdne jen pár minutek obden či ani minutu. Jde hlavně o to, že škola mi zabírá většinu volného času a na jazyky se už bohužel nedostává. Ale tím, že studuji ve Francii, tak se francouzštině věnuji vlastně dvacet čtyři hodin, nepočítaje hodiny angličtiny (4 hodiny normální + 4 hodiny semináře) a hodiny španělštiny a latiny.

Prozraď své osvědčené techniky. Jak se učíš slovíčka? A jak přistupuješ k osvojení gramatiky? 

Slovíčka se nelze učit bez kontextu – jak tematickém, tak textovém. Doporučuji pracovat s texty, slovní zásoba se tak učí sama. Opakování je matka moudrosti. Pište, mluvte, poslouchejte. Neustále. Psaním a mluvením propojujete smysly, což je nezbytné při učení jazyků, které se takto stává mnohem efektivnějším. Například: přeložte si písničky v cizím jazyce, které již dlouho posloucháte, hledejte jejich verze v jiných jazycích, které se učíte. 

A gramatika? 

Osvojení gramatiky je u mne první krok k učení jazyků – procházení si pravidel, hledání souvislostí s jinými jazyky, procvičování (cvičení….). Jakmile člověk gramatiku ovládá, což chce samozřejmě čas, tak bude rozumět mnohem lépe, nemluvě o vyjadřování se. Vždy si opakujte to, co již umíte, to nikdy není ztracený čas, ba naopak. 

Jak důležitá je v procesu učení úloha učitele, lektora? 

Úloha je to podstatná, i když často nevděčná. Jednak, učitel či lektor vás může snadno motivovat. Externí motivace přitom může být nezbytná k obdržení lepších výsledků, například kvůli „nucenému“ opakování. Druhak, je to někdo, na něhož se můžete spolehnout. Někdo, kdo se vám pokusí vysvětlit, co nechápete. Protože proč si cpát sám do hlavy něco, čemu nerozumím? Může vám taky ukázat mnemotechnické pomůcky a minimálně je to osoba, která vám vyhradí čas na danou činnost, protože sami byste se k tomu třeba nedohrabali. 

V čem vidíš přínos ScioDoučování v porovnání s běžnou jazykovkou? 

Jednak, je to pohodlnější, protože kurzy jsou online, student si sám vybírá termíny, které mu vyhovují a kurzy lze tedy stíhat i se školou či prací. Navíc si student sám může vybrat lektora, který mu připadá sympatický, díky profilu se pak může dozvědět více o něm i o jeho stylu výuky. ScioDoučování je tu pro studenty, přizpůsobuje se jim, zatímco v jazykovkách můžete mít dojem, že ke způsobu výuky nemáte co říct. 

Jsi velmi mladý, přesto jsi jazykově vybaven tak, že ti to většina lidí může závidět. Jaké máš jazykové ambice do budoucna? 

Určitě bych chtěl stabilizovat svou úroveň angličtiny, ale převážně zdokonalit svou španělštinu. Mimoto si přeji více a více se věnovat jazykům, které už mám „rozučené“ – latině, japonštině, norštině, portugalštině a italštině. Moc rád bych se v budoucnosti rovněž věnoval arabštině, řečtině, čínštině či němčině.